Elektroinstalace

Kompenzace účiníku není klasickým úsporným opatřením, neboť při něm nedochází k úspoře energie, ale pouze financí. Účiník je kosinus vzájemného fázového posuvu mezi proudem a napětím elektrického obvodu. Hodnota účiníku spotřebiče se pohybuje od nuly do jedné. Pokud má odběr nedostatečnou kompenzaci (to se stává nedostatečně kompenzovanými elektromotory apod.) používá se cos φ. Pokud se jedná o soustavu překompenzovanou, obvykle se používá vyjádření pomocí tg α, přitom vždy se jedná o úhel mezi proudem a napětím. Pokud tento úhel není nulový dochází k většímu zatížení přenosové soustavy, která se odrazí v poplatku, resp. pokutě za nevhodnou kompenzaci. Obvykle je tolerován cos φ v rozmezí 0,95 až 1, kdy dodavatel elektřiny neuděluje sankce za nedodržení kompenzace.

Kompenzaci je možné mít buď centrální, kdy je u rozvaděče automatický systém, který zapojuje či odpojuje kondenzátory dle potřeby, nebo může být soustava kompenzovaná decentrálně, kdy je kompenzace vždy u každého spotřebiče. Výhody jednotlivých systémů závisí na charakteru strojů a jejich množství, provozu. Někdy se stává, že je soustava naopak překompenzovaná a dodavatel elektřiny účtuje poplatek za překompenzování, obvykle ve formě poplatku za tg α. Příčinou překompenzování obvykle bývá porucha v automatické kompenzaci (spečené relé) nebo u starších podniků při dlouhých rozvodech elektrického napětí s chabou izolací.

Problém kompenzace účiníku se netýká malých spotřebitelů, kteří platí pouze za činný výkon.

Vždy je nutné podrobně sledovat jednotlivé složky na fakturách za elektřinu a při objevení fakturace za cos φ, tg α, dodávky jalové elektřiny apod. zjistit co tuto fakturaci způsobilo a jak odstranit příčinu.