Popis úsporného opatření

Kotel na kusové dřevo

Kotle na dřevo bývají nejčastějším způsobem vytápění v českých domácnostech. Spalování biomasy je ekologické a spadají do kategorie obnovitelných zdrojů energie. 

Kotle mývají ocelové výměníky a keramické hořáky pro pyrolyzní spalování dřeva. Účinnost těchto kotlů bývá vysoká přes 90% a dosahují emisních tříd č.5 dle EN 303-5 a splnují tak kriteria EkoDesignu.

Kotle obsahují většinou také spalinový ventilátor, který je řízen na základě teploty spalin a teploty kotlové vody. 

Kotel na biomasu (kusové dřevo).
Kotel na biomasu (kusové dřevo).
  • Měrné ceny, úspory, návratnostiposlední editace 26.7.2018

    Orientační cena výměníkové stanice

    Malé kotle pro rodinné domy stojí cca 30-80 tis. Kč

    Měrná cena lze tak uvažovat kolem 1200-1800 Kč/kW za samotný zdroj vytápění (kotel) bez napojení, zásobníku aj.

    Akumulační nádrž 1000 litrů pak stojí do 20 000 Kč včetně tepelné izolace a případných dvou výměníků (jeden od kotle, druhý od solárního systému)

    Objem vody v kotli

    Cca 2-3 litry / kW

    Cena energie

    Při nákupu dřeva cca 1000-1300 Kč/m3

    Tj. cca 0,7-0,85 Kč/kWh energie.

    Běžná návratnost instalace

    Nejlevnější způsob vytápění. V případě přechodu z elektrokotle, kdy je cena cca 2,5 Kč/kWh je vytápění dřevem takřka 3x levnější (cca 0,7-0,8 Kč/kWh) a návratnost je okamžitá při relativně nízké investici.

    Provozní náklady

    Pouze štípání dřeva, vynášení popela, revize komína (cca 500 Kč/průduch) a v případě vodní smyčky proti přetopení kotle platíme za vodné a stočné, které je však zanedbatelné

    Účinnost

    80-92%

  • Spočtěte si samiposlední editace 25.4.2018

    Pro vyčíslení množství paliva, ročních nákladů na energie a porovnání s ostatními palivy a zdroji je vhodné použít například kalkulačku "Porovnání nákladů na vytápění" na portálu tzbinfo:

    https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info


  • Výhody, nevýhody, mýtyposlední editace 26.7.2018

    Silné stránky


    • Obnovitelný zdroj energie
    • Velmi levný způsob vytápění. V případě „nakupování“ dřeva stojí energie cca 0,8 Kč/kWh
    • Kotle na dřevo jsou levné
    • Popel lze využít do kompostu
    • V případě krbových kamen příjemná atmosféra (živý oheň)
    • V některých kotlích lze díky konstrukci hořáku spalovat i peletky 

     

    Slabé stránky, hrozby


    • Nutno štípat dřevo
    • Palivo nutno skladovat v suchém prostředí. V případě navlhnutí paliva se výrazně snižuje výhřevnost a spotřeba paliva. Ideální výhřevnost má dřevo 2 roky skladované a vyschlé.
    • V případě spalování vlhkého dřeva kotel tzv. dehtuje a saze se usazují na povrchu komína. V případě velkého nánosu hrozí "vzplanutí" sazí a případný požár objektu. Proto je nutné pravidelná roční revize (cca 500 Kč/průduch).
    • U kotlů s ručním přikládáním je vhodné instalovat také akumulační nádrž na topnou vodu. Obvykle se instaluje mezi 20-55 litry/kW výkonu.
    • V případě výpadku elektrické energie a nezajištění cirkulace vody výměníkem pomocí oběhového čerpadla hrozí „vyhoření“ výměníku kotle.

     

    Příležitosti


    • Na kotle s ruční dodávkou paliva je možné získat dotační příspěvek jak s dotace Nová zelená úsporám, tak z krajské kotlíkové dotace

     

    Mýty


    • Mýtem je, že kotle na dřevo znečištují ovzduší více jak plynové kotle. V ojedinělých případech, kdy se spaluje velmi vlhké (mokré) dřevo s velkým množství pryskyřice, může z komína jít nepříjemný zápach.

     

  • Související úsporné opatřeníposlední editace 17.5.2018

  • Specifika pro jednotlivé sektory budov a dotační potenciálposlední editace 26.7.2018

    Rodinné domy

    Velmi častý způsob vytápění, možno získat státní příspěvek buď z krajské kotlíkové dotace nebo z dotace Nová zelená úsporám

    Bytové domy

     

    Vhodné spíše pro menší bytové domy po 4-5 bytových jednotkách. Je však nutná dohoda, kdo se o zdroj bude starat, štípat, přikládat aj. Z dnešního pohledu se od tohoto způsobu vytápění u větších objektů odstupuje. Z pohledu obsluhy jsou výhodnější peletkové kotle.

    U bytových domů se podporuje státním příspěvkem pouze kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva (tedy peletkové automatické kotle)

    Školská zařízení

    Z dnešního pohledu již nerelavantní. Využívají se spíše kotle na peletky u menších obecních škol.

    Administrativní budovy

     

    nerelevantní

    Hotely

    Pro horské chaty, chalupy, hotely relevantní

    Obchodní centra

    nerelevantní

    Sklady

    U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost

    Výrobní podnik

    U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost

    Zemědělský výroba

    U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost

    Těžký průmysl

    U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost

  • Termíny a definice

    Nejpoužívanější pojmypopisjednotka
    BiomasaTéměř jakákoli hmota organického původu, ať už rostlinného či živočišného. V kontextu s energetickými zdroji se většinou jedná o dřevní odpad, slámu a další zemědělské zbytky a odpad, ale i exkrementy užitkových zvířat.
    BiopalivoProdukt vzniklý úpravou biomasy, který dále slouží jako palivo. Energie obsažená v biopalivech se při spalování uvolňuje v zásadě ve formě tepelné energie, jež je dále využitelná. Biopaliva se podle konzistence dělí na paliva tuhá, plynná a kapalná.
    HořákSoučást kotle. Hořáky se dělí na atmosferické či přetlakové s ventilátorem. Dále se pak dělí podle materiálu a druhu paliva. V současné době se setkáme jak s litinovými, kovovými, žlabovými retortovým hořákem pro spalování uhlí a pelet aj.
    KotelDle zákona č.406/2000 sb. je kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce.
    Kotel na biomasuDruh kotle na tuhá paliva. Kotle na biomasu vyrábějí teplo spalováním kusového dřeva, pelet, štěpky, případně obilí. Lze je dále rozdělit podle druhu používaného paliva (jednodruhové, více druhů paliva), způsobu přidávání paliva (ruční přidávání, automatické kotle), jejich umístění (interiérové kotle, kotle do technické místnosti) a technologie spalování (např. pyrolytické). Protože biomasa patří mezi ekologické zdroje vytápění, jsou kotle na biomasu většinou zvýhodněny v dotačních programech.
    PeletkyGranule získané vysokotlakým lisováním. V energetice jde především o dřevní hmotu, ale může jít i o byliny (sláma, šťovík, křídlatka...) a byly pokusy i se zpracováním papíru. Mohou být různě vlhké a obsahovat různé procento nespalitelných látek, což je určující pro výhřevnost.
    PlnometrPlnometr, také plný nebo pevný metr dřeva je účetní jednotka a můžeme si jej představit jako krychli o hraně jeden metr, se 100 % dřeva. Metoda se nazývá kubírování, také krychlení dřeva.
    PRMProstorový metr skládaný. Prostorový metr znamená také objem 1 m³, ale s různým podílem dřeva a vzduchu. Můžeme si jej představit jako jednotlivou paletu, hráň kuláčů vyskládaných v lese.m3
    PRMSProstorový metr sypaný. Dřevo naštípané volně sypané do prostoru 1m x 1m x 1m.m3
    Prostorový metr skládanýObjem 1x1x1 m zcela vyplněný skládanými poleny (zkratka PRM). Přibližně 75 % dřevní hmoty (zbytek je vzduch).Zdravé bukové dřevo váží průměrně 750 kg.
    Prostorový metr sypanýObjem 1x1x1 m zcela vyplněný vsypanými poleny (zkratka PRMS). Přibližně 50% dřeva a 50% vzduchu. Zdravé bukové dřevo váží průměrně 500 kg.m3
  • Reference

  • Externí články, publikaceposlední editace 26.7.2018

 

Autor, Odborný garant a administrátor editací:
Ing. Petr Kotek, Ph.D. - [napsat soukromou zprávu]