V minulosti
většina spotřebičů odebírala kromě činné energie též jalovou energii induktivní
(dáno např. asynchronní motory, transformátory, elektromagnetické předřadníky
atd.). Tyto spotřebiče navíc pomáhaly kompenzovat případný jalový kapacitní
výkon ostatních zařízení a spotřebičů (například kapacitu kabelových rozvodů).
V současnosti
se využívají frekvenční měniče, elektronické zdroje (předřadníky, UPS atd.),
které již nepotřebují ve velké míře jalový výkon induktivní, naopak někdy mohou
vytvářet i jalový výkon kapacitní. Tyto spotřebiče nejsou schopny navíc pomáhat
kompenzovat případný jalový výkon kapacitního charakteru vzniklý jinými
skutečnostmi.
V některých
chvílích (např. při malém zatížení) proto může dojít k situaci, že celkový
odběr může být kapacitního charakteru (činná složka výkonu a jalová složka kapacitního
výkonu). V krajním případě (např. velké IT instalace, rozsáhlé kabelové
rozvody VN apod.) může být kapacitní charakter celkového odběru trvalý 24 hodin
denně.
Kapacitní
charakter celkového odběru způsobuje nevyžádanou dodávku jalové energie do
sítě, která je zpoplatněna.
V ideálním
případě nevyžádaná dodávka jalové energie do sítě se nevyskytuje nebo má
zanedbatelnou velikost. V opačném případě je možné obvykle doplnit
stávající kompenzační rozvaděč o nové stupně kompenzace s tlumivkami.
Úpravou
kompenzace jalového výkonu nedojde k zásadní úspoře energie, k úspoře
dojde především v ceně za elektřinu v regulovaných položkách.