Hardware
Klíčem je, že jednotlivá měřidla budou mít impulzní
rozhraní, díky kterému je možné vyčítání impulzů „po drátech“ nebo za pomocí
čítače impulzů s radiovým vysílačem (vhodné tam kde není možné zapojit kabeláž)
z elektroměru, vodoměru, plynoměru, rozvodu tepla či z indikátoru
topných nákladů (čidlo na radiátorech) a převodníky na datovou komunikaci se
standardním průmyslovým protokolem, se zakončenou komunikací v
Data-koncentrátoru.
V případě indikátoru topných nákladů může jeho přesnost
výrazně ovlivnit vlhkost. V případě zvýšených úrovní je vhodné osadit vlhkostní
čidla, resp. lépe osadit komfortmetry, které budou měřit relativní vlhkost,
teplotu vzduchu a případně úroveň CO2.
Software
Nasbíraná data je nezbytné někde ukládat a pro koncového
uživatele přehledně zobrazovat. Zobrazování se často odehrává na webovém
portálu, který je přístupný ze všech dostupných zařízení s aktivním
internetovým připojením a webovým prohlížečem. V rámci webové aplikace jsou
přístupná aktuální i historicky naměřená data v grafické i číselné podobě.
Naměřené hodnoty lze vzájemně porovnávat v čase. V aplikaci bývají automaticky
připravována data k reportům, např. k fakturaci z podružných měřidel. Takové
webové portály postupně připravují a zavádějí společnosti poskytující energie,
jako např. PREměření má webový portál IMU (integrované měření utilit).
Data je nezbytné posílat na dedikované APN (chráněná
přístupová brána mezi sítěmi za využití veřejného Internetu), spravované
mobilním operátorem, odtud VPN tunelem (chráněná přístupová brána mezi 2 body v
síti) po veřejném internetu do Datového centra.