Zásobník
teplé vody (bojler)
slouží pro nesoučasnou přípravu teplé vody a její distribuci. Obvykle se
používá jako elektrický bojler pro využívání elektřiny v nízkém tarifu či
tam, kde je omezený tepelný příkon při nadměrném odběru teplé vody, např. při
nárazovém sprchování ve firmách, kde by byl pro okamžitou přípravu teplé vody
potřeba nadměrný příkon. Ze zásobníku však neustále uniká teplo. Únik tepla je
závislý na tepelných izolacích a jejich účinnosti, na ploše povrchu zásobníku a
na rozdílu teplot mezi teplotou v zásobníku a teplotou okolí zásobníku.
Zásobníky na teplou vodu bývají často
předimenzované, neboť dřívější potřeba teplé vody byla vyšší (teplá voda se
používala např. na praní, mytí nádobí apod., což nyní zabezpečují automatické
stroje vlastním ohřevem), byla vyšší současná potřeba teplé vody (většina
obyvatel měla pracovní dobu ve stejný čas a tím i současně chodili z práce
a současně vykonávaly většinu činností), nebo nebyl dostatečný příkon tepla
(např. příprava teplé vody byla dříve elektrická, nyní je z CZT ve výměníku).
Úspora tepla spočívá ve výměně
stávajících zásobníků na teplou vodu za nové, které mají obvykle kvalitnější
tepelné izolace, a zejména mají nižší povrch, kterým dochází k tepelným
ztrátám.
Někdy se též vyplatí omezit či zcela
zrušit centrální přípravu teplé vody a nahradit ji lokálními ohřívači, ať již
průtočnými či malými zásobníky.