Popis úsporného opatřeníVyužití dešťové vody
Využití dešťových
vod v objektech je jednou z variant jak racionálně nepřímo snižovat spotřebu pitné vody na úrovni
rodinné či bytové zástavby. Problematikou hospodaření s dešťovou vodou (HDV)
se zabývá jak legislativa České republiky předepisuje, tak příslušné normové
předpisy. Nedílnou součástí stavební dokumentace resp. kolaudace stavby je
návrh a vyřešení otázky zacházení s dešťovou vodou na daném stavebním
pozemku, a to v prioritním řazení – vsakování, akumulace, regulovaný odtok
do kanalizace. Právě akumulací (retencí) se otevírají alternativní cesty pro vhodné
využití dešťové vody zpravidla k provozním účelům, a to jednak
k venkovnímu využití - typicky k zálivce zeleně či technologickým
úkonům (mytí auta aj.). A dále také v pokročilejších aplikacích, kde lze dešťovou
vodu využívat i uvnitř objektů, a to zpravidla na místech, kde zásobování
pitnou vodou není nezbytné, a lze ji tak nahradit vodou užitkovou. Jedná se o
splachování WC a pisoárů, praní v automatických pračkách či úklid a
podobné činnosti. Využití dešťové vody jako vody pitné (sprchování, vaření,
mytí nádobí aj) je po dostatečném přečištění možné, ale jedná se variantu,
která se běžně nevyužívá a nalezne uplatnění pouze ve speciálních
případech a situacích. Využití dešťových vod uvnitř objektů sebou nutně přináší
specifické technické nároky, které jsou kladeny především na kvalitu přiváděné
vody, systém zapojení a rozvodu po objektu a v neposlední řadě s tím
spojené legislativní omezení. Obecně nelze konstatovat, že využití dešťové vody
bude ekonomicky návratné („ziskové“), jinak tomu ovšem bude u přínosu
ke zlepšení životního prostředí, kde je pozitivní přínos patrný zcela
zjevně.
Více viz http://voda.tzb-info.cz/destova-voda/9961-motivace-k-hospodareni-s-destovou-vod

Retence deštové vody s přepadem do vsakovacího objektu (vsakovací koše)
Měrné ceny, úspory, návratnostiposlední editace 28.1.2018
Orientační měrné
náklady na akumulační nádrž pro RD (optimální objem standardně
3-4 m3)
|
7 000 – 9
000
|
Kč/m3
|
Orientační cena příslušenství
– dešťová voda pouze pro zálivku u RD
|
7 000 – 8 500
|
Kč
|
Orientační cena
příslušenství – dešťová voda pro zálivku a vnitřní využití u RD
|
30 000 – 35 000
|
Kč
|
Orientační cena
celkem – dešťová voda pouze pro zálivku u RD (nádrž 3,5 m3)
|
Přibližně 36 000
|
Kč
|
Orientační cena
celkem – dešťová voda pro zálivku a vnitřní využití u RD (nádrž 3,5 m3)
|
Přibližně 61 000
|
Kč
|
Úspora komodity
lokální
|
Pitná voda
|
|
Úspora komodity
globální
|
Pitná voda
|
|
běžná návratnost
opatření - dešťová voda pro zálivku a vnitřní využití u RD (nádrž 3,5 - 4 m3)
v závislosti na podmínkách specifických h pro danou instalaci
|
13 – 20
|
let
|
Běžná životnost
|
20 (?)
|
let
|
Na čem závisí
návratnost
|
Výrazně na
podmínkách instalace (např. přítomnosti hladiny spodní vody) a instalaci
svépomocí – pořizovací cena se dá takto snížit až na polovinu
Výrazně na
velikosti plochy střechy objektu, která slouží k zachycení dešťových vod
Výrazně na
využití dotačního příspěvku
Na aktuální ceně vodného
/stočeného
Na způsobu
používání zařizovacích předmětů (při šetrném přímém využívání se návratnost
prodlužuje)
|
|
Vlastní spotřeba
|
Součástí je čerpadlo
popř. řídící jednotka spotřebovávající elektrickou energii.
|
|
Provozní náklady
ostatní
- provoz čerpadla
|
200 - 300
|
Kč/rok
|
Orientační roční pokrytí
dešťovou vodou (pro 4 standardní člennou domácnost)
|
Pokrytí až 50%
potřeby pitné vody při aplikaci na splachování a praní.
|
|
Běžná instalace
pro RD
|
3-4
|
m3
|
Spočtěte si samiposlední editace 28.1.2018
Výhody, nevýhody, mýtyposlední editace 28.1.2018
Silné stránky
• ekonomický
přínos, někdy okamžitý (v případě přímé
úspory)
• motivování
v podobě přidělení státní dotace na akumulaci a využití srážkových vod
v segmentu rodinných a bytových domů
• oslovuje
ekologicky smýšlející lidi
• podporuje
ji a bude čím dál víc podporovat legislativa
|
Slabé stránky (mýty)
• v některých případech dlouhá návratnost
• další zařízení a tedy starost v domě navíc
|
Příležitosti
• změna
legislativy – např. zpoplatnění vypouštění srážkových vod
• legislativní
podpora využití srážkových vod
• existují
zařízení a přetlak dodavatelů, snižování cen
|
Hrozby
• zpomalení
procesu stávajícími provozovateli vodovodů a kanalizací (např. dvousložková cena
vody)
• lobby
a negativní vliv na legislativu
|
Související úsporné opatření
Specifika pro jednotlivé sektory budov a dotační potenciálposlední editace 28.1.2018
Termíny a definice
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|
Elektromagnetický ventil | Elektronicky řízený ventil pro automatické dopouštění systému vnitřního rozvodu užitkové vody vodou pitnou, při nedostatku vody v akumulační nádrži. Řízen signálem z hladinového senzoru. | |
Hladinový senzor | Senzor aktuální polohy hladiny vody v akumulační nádrži. Poskytuje řídící signál doplňovací jednotce resp. elektromagnetickému ventilu pro spuštění dopouštění systému pitnou vodou. | |
Plovákový spínač | Zařízení pro hlídání úrovně hladiny vody uvnitř akumulační nádrže. Používá se pro snímání okamžitého stavu hladiny jako ochrana ponorného výtlačného čerpadla proti chodu „na prázdno“ | |
Ponorné čerpadlo | Nejjednodušší zařízení pro čerpání (výtlak) vody z akumulační nádrže. Jsou vybavena plovákovým spínačem. Uplatní se např. u systémů, které slouží k závlaze zahrady. | |
Retence vod | Vybudování retenčních prostor řeší problémy odvodňování velkých ploch. Vvětšinou je tento problém limitní pro další rozvoj území. Masová zástavba, rozsáhlé střechy a zpevněné plochy značně mění odtokové poměry v krajině. Dešťová voda odtéká rychle, tvoří agresivní přívalovou vlnu a může působit záplavy a škody. | |
Řídící doplňovací jednotka | Automatická jednotka pro řízení doplňování pitné vody v případě sucha tj. nedostatku vody akumulované, dešťové. | |
Sací čerpadlo | Zařízení pro čerpání (sání) vody z akumulační nádrže. Při použití dešťové vody jako vody užitkové (uvnitř objektu) je sací čerpadlo součástí tzv. automatické tlakové čerpací stanice pro vnitřní rozvod vody. | |
Zásobní nádrž | Nádrž na zadržení dešťové vody. Může být v různém materiálovém provedení, a to nadzemní i podzemní. Nejčastější jsou nádrže plastové (PE), podzemní. | |
Referenceposlední editace 28.1.2018
Externí články, publikaceposlední editace 28.1.2018
Odborný garant a administrátor editací: Ing. Petr Kotek, Ph.D. - [
napsat soukromou zprávu]
Autor: Ing. Jakub Myškovský