Popis úsporného opatření

Zateplení ploché střechy

Zateplování plochých střech je velice efektivní a slouží nejen pro úsporu tepla, ale zpravidla řeší i problémy s difuzí vodní páry, což je často důvod poruch plochých střech.

Zateplování se téměř vždy provádí z vnější strany. U dvouplášťových střech se může zateplovat i do meziprostoru, vždy je však nutné zabývat se difuzí vodní páry.

U dvouplášťových střech lze realizovat zateplení i tak, že se odvětrání mezistřešního prostoru zruší, stávající hydroizolace se opraví tak, aby působila jako parotěsná zábrana. Zateplí se pak nahoru a provede se nová hydroizolace.

 Zateplit lze několika způsoby. Prvním je na stávající střechu položit tepelnou izolaci a na ní hydroizolaci. Přitom je nutné stávající hydroizolaci upravit tak, aby sloužila jako parotěsná zábrana. Tepelnou izolaci lze mít seříznutou do klínů tak, aby vznikl větší sklon střechy a netvořily se na krytině louže. Jako materiál se zpravidla používá pěnový polystyrén na tepelnou izolaci a PVC na hydroizolaci. Jako tepelnou izolaci lze použít i minerální vlnu, jako hydroizolaci i modifikované asfaltové pasy.

Druhým způsobem je nafoukání tepelné izolace do střešního meziprostoru. Zde se obvykle používá buničitá vlna, lze použít i minerální vlnu, případně i kuličky pěnového polystyrénu.

Třetí způsob zateplení používaný hlavně na průmyslové haly je nástřik pěnovým polyuretanem (PUR), případně položení pěnového polystyrénu a přes něj nástřik PURem. Toto řešení má velkou výhodu v nízké hmotnosti. PUR nástřik je však nutné opatřit nátěrem chránícím PUR před UV zářením.

Dle ČSN 73 0540-2 by měl být součinitel prostupu tepla minimálně U ≤ 0,24 W/(m2.K), doporučuje se však až 0,10 W/(m2.K).

Více viz http://www.tzb-info.cz/5388-zasady-pri-zateplovani-plochych-strech

Zateplení ploché střechy pěnovým polystyrenem (EPS) tl. 200 mm (jedna vrstva).
Zateplení ploché střechy pěnovým polystyrenem (EPS) tl. 200 mm (jedna vrstva).
  • Měrné ceny, úspory, návratnostiposlední editace 31.8.2018

    Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování pěnovým polystyrénem a asfaltovými modifikovanými pasy

    1000 – 1500 Kč/m2

    Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování minerální vatou a povlakovou krytinou

    1200 – 1700 Kč/m2

    Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování foukáním do střešního meziprostoru

    400 – 800 Kč/m2

    Orientační měrné náklady na zateplení stříkaným polyuretanem

    800 – 2000 Kč/m2

    Úspora komodity lokální

    energie na vytápění

    běžná návratnost instalace

    10 – 15 let

    Na čem závisí návratnost

    Na ceně tepla, množství a druhu souvisejících prací.

    Provozní náklady ostatní

    Údržba dle zvoleného řešení.

    Dotace

    Lze získat dotace, výše i podmínky se liší dle typu budovy.

    orientační roční úspora na 1 m2

    100 – 140 kWh/m2

  • Spočtěte si samiposlední editace 10.7.2018

    http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/128-on-line-kalkulacka-uspor-a-dotaci-zelena-usporam

    Pro ověření, zda navržené zateplení vyhoví podmínkám dotace Nová zelená úsporám můžete využít oficiální kalkulačky 

    http://kalkulacka.novazelenausporam.cz/

    Pro výpočet prostupu tepla vícevrstvou konstrukcí a průběh teplot v konstrukci

    lze využít tuto kalkulačku na tzbinfo

    https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci

  • Výhody, nevýhody, mýtyposlední editace 31.8.2018

    Silné stránky

    • Ušetříte na teple na vytápění
    • Sníží se riziko plísní v interiéru
    • Při zateplování seshora je zároveň provedena nová hydroizolace
    • Výrazně se sníží teplota v letních horkách v podstřešních místnostech
    • Lze spojit s přespádováním střechy tak, aby na ní nezůstávali kaluže vody poškozující hydroizolaci

    Slabé stránky

    • Před zateplením je nutné důkladně navrhnout konstrukci tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry v konstrukci střechy
    • Dojde ke zvýšení zatížení střechy sněhem v zimním období, neboť sníh nebude odtávat
    • Realizaci je nutné bedlivě kontrolovat tak, aby střecha byla kvalitně provedená. Zejména se jedná o řádné kotvení střechy tak, aby ji nevzal vítr

    Příležitosti

    • Dotační příspěvek od státu do roku 2021 (viz dotace u jednotlivé kategorie)

    Mýty

    • Mýtem je, že střechou uniká nejvíce tepla v domě. Toto může být pravdou u bungalovů a rozlehlých budov, kde má střecha největší plochu z objektu.
    • Ostatní mýty jsou popsány zde

  • Související úsporné opatřeníposlední editace 28.1.2018

  • Specifika pro jednotlivé sektory budov a dotační potenciálposlední editace 31.8.2018

    Rodinné domy

     

    Možnost získání dotace z programu Nová zelená úsporám

     

    Bytové domy

     

    Možnost získání dotace z programu Nová zelená úsporám pro domy stojící v Praze, nebo z programu IROPpro domy stojící mimo Prahu

    Školská zařízení

    Možnost získání dotace z Operačního programu životního prostředí PO 5.1

    Administrativní budovy

     

    Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurence schopnost

    Výrobní podnik

    Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurence schopnost

  • Termíny a definice

    Nejpoužívanější pojmypopisjednotka
    Difuze vodní páryJde o jev, kdy se vodní pára šíří z prostředí hustšího do prostředí řidšího. Zpravidla se jedná o šíření vodní páry z interiéru do exteriéru, neboť v zimním období je v exteriéru vzduch sušší, než v interiéru. Při teplotě -15 °C a vlhkosti vzduchu 84 % je částečný tlak vodní páry 139 Pa, v interiéru při +21 °C a relativní vlhkosti 50 % je tento částečný tlak vodní páry cca 1243 Pa. Tedy rozdílem 1100 Pa se vodní pára snaží proniknout z interiéru do exteriéru. Pokud se jí to alespoň částečně podaří, mohou vznikat výrazné problémy, které mohou vést i k poruše střešní krytiny či celé střechy.
    EPSPěnový polystyrén. Tepelněizolační výrobky z pěnového (expandovaného) polystyrenu (EPS) se dělí do kategorií podle navrženého použití. Výrobky označené EPS F jsou určeny pro použití ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech a je u nich kladen důraz na rozměrovou stabilitu a na rozměrovou přesnost.
    MWMinerální vlna (vata). Obvykle se dále rozlišuje skelná vlna a kamenná vlna.
    NZÚDotace Nová zelená úsporám www.novazelenausporam.cz. Státní dotační program na podporu výstavby budov s nízkou energetickou náročností. Čerpat dotace mohou všichni investoři do nových budov i rekonstrukcí, kteří splní určitá kritéria. Kritéria jsou spojena právě se snížením energetické náročnosti budovy.
    Součinitel prostupu teplaZnačí se U, dříve se značilk. Je to převrácená hodnota tepelného odporu zvětšeného o odpor při přestupu tepla z a do konstrukce (U= 1/ (Rsi+R+Rse) ). Udává, kolik energie projde konstrukcí o ploše 1 m2při rozdílu teplot na vnější a vnitřní straně 1 K (nebo též 1 °C). Pokud je tedy potřeba spočítat, kolik tepla unikne stěnou, stačí znát její součinitel prostupu tepla, plochu, průměrný rozdíl teplot a počet hodin, po které to chceme počítat. V ČR je průměrná teplota vzduchu v exteriéru v zimním období +3,8 °C, v interiéru +20 °C (tedy rozdíl 16,2 °C), počet dnů v zimě 242 a počet hodin vytápění denně 24.W/(m2·K)
    Tepelný odpor konstrukceZnačí se Ra udává, jaký odpor prostupu tepla konstrukce klade. Vypočte se jako podíl tloušťky a součinitele tepelné vodivosti (R=d/λ). Čím větší tepelný odpor, tím méně tepla konstrukcí proniká.m2·K/W
    USoučinitel prostupu teplaW/m2.K
    UNPožadovaná hodnota součinitele prostupu teplaW/(m2·K)
    UrecDoporučená hodnota součinitele prostupu teplaW/(m2·K)
    UemPrůměrný součinitel prostupu tepla obálky budovyW/(m2·K)
    XPSExtrudovaný polystyrén. Výrobky XPS se vyznačují sníženou nasákavostí a nacházejí tak uplatnění v konstrukcích, kde mohou být vystaveny zvýšené vlhkosti. Tepelněizolační desky z XPS se rozlišují podle parametru napětí při 10% stlačení, který charakterizuje pevnost výrobků v tlaku, který je větší než u běžného polystyrenu (EPS).
  • Referenceposlední editace 8.12.2017

  • Externí články, publikaceposlední editace 28.1.2018

 

Odborný garant a administrátor editací: Ing. Roman Šubrt - [napsat soukromou zprávu]

Autor: Ing. Petr Kotek, Ph.D.