Popis úsporného opatření

Inteligentní budova

Inteligentní budova je taková, která zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu. Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace, reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz. Často se také používají termíny jako "digitální domácnost", "digitální dům" nebo "chytrý dům".

Z definice je patrné, že jde o systém měření různých hodnot a řízení provozu budovy dle potřeby přebývajících osob a zjištěných parametrů. Problematické se ukazuje fakt, že osoby uvnitř budovy velmi často nedokáží definovat svoje potřeby, někdy je dokonce definují chybně. Z tohoto důvodu se zatím inteligentní budovy vyskytují tam, kde lze jednoduše definovat požadované prostředí, což jsou obvykle kancelářské budovy, někdy i výrobní.

Úspora energie pak spočívá v tom, že nedochází k plýtvání energií tam, kde to je zbytečné, kde není potřeba zasahovat do vnitřního prostředí. Typicky může jít např. o vytápění či větrání místností, kde nikdo není přítomen. To, pravda, zvládají i jednodušší systémy, např. pohybová čidla. Inteligentní budova jde však v tomto dál a může např. reagovat na nečekanou změnu chování osoby, popř. člověk může ovládat systém např. přes internet, kdy si před příjezdem do kanceláře nastaví čas svého příjezdu tak, aby po příjezdu již bylo v kanceláři příjemně.

Více viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligentn%C3%AD_d%C5%AFm

Řízení budovy pomocí inteligentního systému měření a regulace.
Řízení budovy pomocí inteligentního systému měření a regulace.
  • Měrné ceny, úspory, návratnostiposlední editace 10.7.2018

    Orientační měrné náklady

    Závisí to na konkrétním systému a na tom, zda je budován při stavbě či dodatečně. Pokud je realizován při stavbě, jde o minimální zvýšení nákladů na stavbu, pouze se použijí jiné zařízení, např. vypínače s integrovaným teploměrem. Náklady pak jsou např. na rodinný dům ve výši několika desítek tisíc korun.

    Při budování systému ve starší budově pak může jít o vysoké náklady, neboť nejen že je nutné instalovat čidla, ale je nutné upravit i elektroinstalaci a další rozvody dat dle potřeby systému.

  • Spočtěte si samiposlední editace 10.7.2018

    Pro výpočet "návratnosti" či vyčíslení provozních nákladů inteligentní budovy nebyl nalezen žádný dostupný výpočetní nástroj. 

  • Výhody, nevýhody, mýtyposlední editace 10.7.2018

    Silné stránky

    •  minimalizace nákladů na energii

    •  minimalizace provozních nákladů

    •  flexibilita pronajatých prostorů

    •  kvalita prostředí budovy přispívající ke zvýšení produktivity práce

    •  Prodloužení životnosti budovy

    Slabé stránky (mýty)

    •  Jde o poměrně složité systémy, které musí být udržovány, a to jak ze strany SW (aktualizace, připojování nových prvků jako např. novějších systémů telefonů..), tak i HW (poruchy čidel, ovládacích servomotorků…)

     

    Příležitosti

    •   

    Hrozby

    •  V případě výpadku pouze části systému (např. jedno čidlo) může být znefunkčněn celý systém

     

  • Související úsporné opatřeníposlední editace 10.7.2018

  • Specifika pro jednotlivé sektory budov a dotační potenciálposlední editace 10.7.2018

    Rodinné domy

    nerelevantní

    Bytové domy

    nerelevantní

    Školská zařízení

    zpravidla nerelevantní

    Administrativní budovy

    pouze v rámci změny systému řízení vytápění, chlazení, větrání lze využít dotace OPPIK

    Hotely

    velmi vhodné využití, často se používá alespoň částečně

    Obchodní centra

    pouze v rámci změny systému řízení vytápění, chlazení, větrání lze využít dotace OPPIK

    Sklady

    nerelevantní

    Výrobní podnik

    pouze v rámci změny systému řízení vytápění, chlazení, větrání lze využít dotace OPPIK

  • Termíny a definice

    Nejpoužívanější pojmypopisjednotka
    BiomasaTéměř jakákoli hmota organického původu, ať už rostlinného či živočišného. V kontextu s energetickými zdroji se většinou jedná o dřevní odpad, slámu a další zemědělské zbytky a odpad, ale i exkrementy užitkových zvířat.
    FototermikaZkrácené názvosloví pro fototermické solární kolektory, které jsou určené pro přípravu teplé vody či přitápění.
    FV, FVE, FVSFotovoltaika, fotovoltaická elektrárna, fotovoltaický systém
    Inteligentní budovaInteligentní budova se vyznačuje tím, že nejdůležitější (v ideálním případě všechny) systémy jsou napojeny na centrální řídicí systém, který je vybaven různými senzory. Například pokud jsou osazeny senzory otevření oken, v případě jejich otevření se vypíná vytápění v dané místnosti a vzduchotechnika, aby se zbytečně neplýtvalo energií.
    Nulový důmNulový dům je budova, která má potřebu tepla pro vytápění blízkou nule. Takové hodnoty lze dosáhnout jen při mimořádně vhodných klimatických podmínkách, orientaci ke světovým stranám a jedinečném technickém řešení, často za pomoci fotovoltaických panelů.
    Obnovitelné zdrojeZdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).
    Obnovitelné zdroje energiePřírodní energetické zdroje, jež mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Mezi obnovitelné zdroje energie řadíme jak energii sluneční, větrnou a vodní, tak energii z biomasy. Podle konkrétních přírodních podmínek se v některých částech světa využívá také energie mořského přílivu nebo geotermální energie (pocházející z nitra Země). V našich podmínkách má klíčový potenciál biomasa, stavět lze také malé vodní elektrárny (potenciál těch velkých už je vyčerpán). Sluneční a větrná energie se u nás uplatňuje zatím jen částečně, jejich využití ale roste i díky dotacím a podpoře ze strany státu a EU.
    Ostrovní důmDům bez přípojek plynu, vody nebo elektřiny, který je plně soběstačný. Má velmi nízké energetické nároky (po stránce potřeby energie na vytápění lepší jak pasivní dům) a většina energie je dodávaná obnovitelnými zdroji energie (fotovoltaikou, fototermikou, biomasou) a pro případné výkonové špičky je možné zapojit naftový generátor elektrické energie. Kanalizace je řešena ČOV s přepadem do vlastního jezírka nebo vsaku. Voda je získávána ze studny či jiného neveřejného zdroje.
    Pasivní důmV České republice dům splňující podmínky TNI 73 0329 nebo TNI 73 0330. V zahraničí domy splňující podmínky Passivhaus institutu.
    Smart MeteringSmart Metering znamená dálkovou obousměrnou komunikaci mezi měřidlem a datovou centrálou. Umožňuje nejen sběr dat z měření, jejich automatické vyhodnocení, ale např. i řízení sítě, připojení a odpojení měřicího místa, informování zákazníka o aktuální spotřebě apod.
  • Detailní popis úsporného opatřeníposlední editace 10.7.2018

    Přehled technologií používaných v Inteligentní budově.

    1. Subsystémy optimalizace spotřeby energie. 
    Systémy spadající pod toto označení nesou mnoho názvů, většinou určovaných jejich výrobci Building Automation Systém (BAS), Energy Management System (EMS), Energy Management and Control System (EMCS), Central control and Monitoring Systém (CCMS), Facilities Management System (FMS). 
    Obecně tyto systémy spočívají v systémech měření spotřeby energií, měření hodnot, které tyto systémy ovlivňují na rozhodujících místech (teplota, vlhkost, čistota, … topného media),. automatizovaném ovlivňování a řízení toku topných medií (vzduch, voda, …) tak, aby byly optimalizovány hodnoty sloužící k příjemnému pobytu a aby byly respektovány individuální hodnoty požadované osazenstvem prostřednictvím snadného uživatelského rozhraní. Optimalizace spotřeby energií je dána interakcí cílového chování výše popsaného dynamického systému v konkrétním prostředí, které je dáno typy a uspořádáním stavebních materiálů a dílů. Optimalizaci pochopitelně ovlivňuje i struktura typů používaných energií a jejich měnících se cen.

    1.1. Optimalizace spotřeby energie

    1.1.1. Měření, detekce a predikce vnějších klimatických podmínek (teplota, vlhkost, rychlost větru), přebírání předpovědi počasí z externích Internet zdrojů

    1.1.2. Řízení spotřeby médií a energií na predikovatelných hodnotách, jimiž jsou vnější podmínky a časově podmíněné hodnoty (prázdniny, státní svátky, apod.)

    1.1.3. Energetické audity a optimalizace skladby, materiálů  a technologií budovy z hlediska spotřeby energie, využití a posouzení zdrojů energie, tvorba a provoz vlastních zdrojů energie.

    1.1.4. Kotelny a systémy řízení spotřeby tepla.  K automatizovaným systémům řízení vytápění a TUV patří celý systém senzorů měřících vnitřní a vnější teplotu, systémy ovládání řídicích prvků, jako jsou příkon kotelny, ovládací ventily, ovládací prvky cirkulace vody a konečně i systémy umožňující měřit spotřebu tepla či teplé a studené vody v předem určených bodech. Příprava TUV na základě kombinace různých zdrojů energie a optimalizace použití těchto typů podle aktuální ceny

    1.1.5. Využití alternativních zdrojů energie. Využití sluneční či větrné energie, řízení slunečních kolektorů k přípravě TUV či fotovoltaické články a jejich řízení. Tepelná čerpadla a systémy jejich řízení.

    1.1.6. Řízení spotřeby na základě příkonových limitů a na základě časově proměnné ceny energie. Skladování energie.

    1.1.7. Klimatizace a systémy měření, řízení a správy celé složité technologie i jednotlivých jejich částí.

    1.1.8. Distribuce, měření rozpočítávání a regulace spotřeby energie

    1.1.9. Řízení a optimalizace osvětlení, doplňované inteligentními prvky na rozhraní s člověkem – vypínání / zapínání na základě detekce přítomnosti osoby anebo ovládání hlasem.

    1.1.10. Řízení a optimalizace zastínění na základě měnících se vnějších podmínek.


    více viz http://www.inteligentni-budovy.cz/

  • Referenceposlední editace 10.7.2018

  • Externí články, publikaceposlední editace 10.7.2018

 

Odborný garant a administrátor editací: Ing. Roman Šubrt - [napsat soukromou zprávu]

Autor: Ing. Petr Kotek, Ph.D.